Článek 11 a 13 – počátek digitálího”komunismu”, nebo jen snaha o kontrolu nad autorskými právy?

Při včerejším zasedání parlamentu EU ve Štrasburku byla schválena nová směrnice o autorských právech a ochraně proti “pirátství”. Tato směrnice (konkrétně článek 11) se zabývá řešením autorských práv především v oblasti webu a internetových videí. Ve své podstatě je údajná snaha Evropského parlamentu docílit spravedlivé odměny autorům webových stránek ze stran velkých korporací, jako je Google a Facebook. V momentě, kdy ale jako osoba píšící článek na svůj web, či student píšící absolventskou práci jsem nucen použít citaci článku další osoby, nestávám se podobným Googlu, jež má povinnost odvést daň? Ale kam? Do jakého termínu? Ohledně tohoto je až příliž mnoho proměnných a proto nám v redakci přijde momentální znění zákona krajně podezřelé. Ohledně této záležitosti je nezbytné do budoucna upřesnit informace a postupy!

V čem osobně vidím daleko větší problém je globalizace autorských práv a tím i přímá kontrola nad veškerým obsahem… Osobně mi to přijde jako nedomyšlený krok, protože malým tvůrcům stejně nepomůže. Upřímně si myslím, že tento článek 13 (v nynějším pořadí 17) vznikl kvůli stížnostem velkých produkčních studií, stejně jako kvůli portálům přímo porušujícím autorská práva. Ano, z hlediska autorských práv je to v pořádku. Ovšem detekční systém porušování autorských práv (u YouTube je to “content ID”) není člověk! Nerozpozná žádnou metaforu, jinotaj, či nadsázku. Zde dochází k problému sociálnímu. Za minulého režimu existovali samizdatoví tvůrci, kteří svá díla publikovali nelegálně, přesto ale měla určitou výpovědní hodnotu a stmelovala občany se stejným názorem na politiku. Pokud ale bude tato strana internetu od těchto článků, parodií, reakčních videí umlčena Evropskou unií, pak jsem toho názoru, že nejen, že půjde o jakési nastolení uniformity, ale otevřená cenzura. Ono obecně mi osobně tato směrnice připadá, jako krok zpět, kdy se jako lidstvo ve jménu vyššího dobra vracíme k ideálům minulého režimu. Možná ještě více mě udivuje, jak neopatrný tento krok je. Avízoval bych na antiutopistickou knihu 1984 autora George Orwella. Obecně si myslím, že systém založený na umělé inteligenci může těmto autorům uškodit od svobodného projevu slova (pokud se věci budou dále ubírat tímto směrem).

Možné řešení? Existuje vůbec?

Náš digitální svět je denně zaplavován články a videi nejrůznějšího obsahu. To co se řeší, jsou média porušující autorský obsah spíše, než média, která zcela zjevně porušují soukromí běžných občanů, kdy dochází například ke kyberšikaně, veřejné potupě a urážce. Ve své podstatě se částečně snaží tento systém bránit i této oblasti. Žel zasahuje i do oblasti, která je v souladu s lidskými právy společnosti, do oblasti, která tady byla vždy a která originálním způsobem ukazovala na chyby společnosti. Proto jsem přesvědčen, že by pomohla konkretizace systému pouze na určitý obsah, nikoli jeho globalizace, a zlepšení tohoto systému o lidský faktor (i když se říká, že nikdo nedokáže pokazit tolik, jako člověk sám).