Třinecké železárny i navzdory pandemii koronaviru letos plánují invenstice do výše až 1,6 miliardy korun a mnoho klíčových provozů tak čeká modernizace a tím zkvalitnění výstupních výrobků z ušlechtilé oceli. Pro připomenutí loni dosáhly invenstice 1,4 miliardy korun.

„Plán investic jsme sestavovali s ohledem na současnou situaci na trhu, ekonomické výhledy a také jsme v něm zohlednili následky pandemie koronaviru,“ uvedl Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren (TŽ).

Ve druhé polovině srpna začne nejvýznamnější investice letošního roku, která potrvá 70 dnů, rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí v třinecké huti, vysoké pece č. 6 v celkové výši přesahující 600 milionů korun. Její podstatou je rekonstrukce technologického zařízení, které je v provozu nepřetržitě 22 let a s ohledem na technický stav zařízení vyžaduje rozsáhlou obnovu.




 

Dojde také k renovaci nístěje pece a dokončí se modernizace posledního ze tří ohřívačů větru, které zajistí energetické úspory. „Snížením spotřeby energie dojde ke snížení emisí CO2, což je jedním z klíčových cílů rekonstrukce. Instalací nového zařízení pro předehřev spalovacího plynu a vzduchu dojde ke snížení spotřeby topných médií a podstatným energetickým úsporám při výrobě surového železa,“ upřesňuje investiční ředitel Radek Olszar.

Třinecké železárny letos také zmodernizují zařízení plynulého odlévání oceli č. 1, kde vymění původní rámy vodících stolic z roku 1989 a transformují licí proudy na možnost odlévání průměru kontislitku 600 mm. Dva licí proudy s tímto rozměrem už v železárnách fungují od roku 2018. Celkové náklady nepřesáhnou 300 milionů korun.

„Hutnictví čelí stejně jako další energeticky náročné obory výzvám spojeným se snížením emisí oxidu uhličitého.“ dodal Jan Czudek.

V létě TŽ spustí již druhou významnou ekologickou investici na zpracování surovin. Jde o odprášení Zařízení pro odběr a zpracování směsi pro výrobu vysokopecního aglomerátu. Nový velkostroj je vybaven systémem odprášení, díky čemuž uniká do ovzduší méně prachu při zpracovávání surovin pro výrobu surového železa a oceli. Oba projekty huť financuje společně s prostředky Operačního programu Životní prostředí.

„Hutnictví čelí stejně jako další energeticky náročné obory výzvám spojeným se snížením emisí oxidu uhličitého. Oteplování planety vnímáme jako závažný problém, na jeho řešení se však musíme podílet všichni. Pro výrobu oceli tradičním způsobem to znamená nastartovat zásadní technologické změny, které budou z historického hlediska průlomové,“ nastiňuje Jan Czudek.